Slyšet a nebýt slyšen

Petr Žák
Drobný kvádr, rozměrově připomínající krabičku od sirek zvětšenou na čtvercovou základnu, má jednoduchý úkol. Zvuk z televizoru nebo audio komponentu převést na signál Bluetooth a distribuovat ho tak bezdrátově k příslušně vybaveným sluchátkům.

Využití je nasnadě: vždy, když chcete sledovat televizi, jejíž zvuk by někoho v okolí rušil. Třeba při nočních sportovních přenosech, kdy stažený zvuk by atmosféře zápasu moc neposloužil, ale hlasitý poslech by zase rušil spící spolubydlící… Signál z televizoru (a principiálně z jakéhokoliv zdroje zvuku) lze do krabičky přivést digitálně i analogově. Na jejím boku jsou vstupy jak pro digitální optický kabel (Toslink), tak pro analogové stereo, zde v prostorově úsporném povedení 3,5mm minijacku (kabel s redukcí cinch/minijack je v příslušenství). Připojíte tedy nejen nové přijímače, pro které je optický zvukový výstup standardem, ale i postarší televizor, i kdyby měl jen sluchátkový výstup. Třetím konektorem je micro USB sloužící k napájení. To je vyřešeno trochu zvláštně. Poněkud mi uniká, proč u zařízení, určeného především k televizoru či k audiosystému, které tedy bude ležet na stále stejném místě, je primárním zdrojem energie dobíjecí akumulátor. A ani víceméně počítačové rozhraní, které k tomuto účelu slouží, mi do televizního využití příliš nezapadá. Tím spíš, že výrobce v návodu výslovně nedoporučuje využívat k napájení USB porty samotného televizoru. Tak asi je to vše pro situace, kdybychom si Connect přece jen chtěli někam vzít s sebou... Dle údajů výrobce má nabitý akumulátor zařízení napájet po plných 12 hodin.



 

Poslech i ve dvou
Ovládacími prvky, které najdeme rovněž na bocích krabičky, jsou hlavní vypínač a dvě párovací tlačítka – A a B. Se zařízením totiž lze spárovat dvoje sluchátka současně, pro která je pak vysílán bezdrátový signál. To je bezesporu praktické. Samotné párování, ať už jedněch či dvojích sluchátek, je zcela standardní. V případě televizního zvuku vesměs nejsou požadavky uživatele zaměřeny na nějakou hifistickou kvalitu, jde ovšem o to, aby bezdrátový přenos neopožďoval zřetelně zvuk za obrazem. To má zajistit implementovaná technologie Bluetooth přenosu aptX Low Latency, vyvinutá právě s ohledem na podobné požadavky. Samozřejmě, že na výsledku se hlavní měrou podílejí použitá sluchátka, která by měla být adekvátně vybavena. Pro praktickou zkoušku proto posloužila bezdrátová sluchátka Sennheiser Momentum Wireless M2 WEBT, v bezdrátové kategorii patřící bezesporu na špičku nabídky, plně kompatibilní i s technologií aptX.

S volným pohybem
Optickým kabelem jsem ke Connectu připojil televizor, alternativně i přímo výstup ze satelitního přijímače. Spárování se sluchátky proběhlo bezproblémově. Kvalita zvuku byla plně vyhovující, ničím nerušená. Se sluchátky na hlavě jsem se mohl i pohybovat po bytě, a ač se „teoreticky“ vyžaduje, aby prostor mezi zdrojem BT signálu a reprodukčním zařízením byl bez překážek, k rušení zvuku v podobě praskání a kratších výpadků došlo až za dvěma příčkami, navíc svou roli hraje i rostoucí vzdálenost (doporučeno je méně než 10 metrů). Pro běžný televizní provoz je tedy Connect bezproblémový, na televizi se ob dvě místnosti nejspíš nedíváme. Myslím, že uspokojivý je i poslech hudby (i s ohledem na kvalitní převodník CD přehrávače jsem v tomto případě sáhl po analogu v podobě kabelu cinch/minijack), i když zde se nemohu ubránit dojmu (možná i ovlivněnému trochou autosugesce), že s kabelovým připojením stejných sluchátek je zvuk přece jen o něco živější a detailnější.
 

MEE CONNECT AF-T1: 1 600 Kč
Rivalové: Přístroj se srovnatelnými parametry ve stejné cenové kategorii na našem trhu momentálně není.

Přidat komentář